Klasifikační řád

Vnitřní předpis

I. Účel

Předpis vymezuje obvyklá pravidla klasifikace žáků Gymnázia Globe, s.r.o.

II. Obecně závazné právní předpisy

Výsledky vzdělávacího procesu žáků v jednotlivých předmětech a chování žáků je hodnoceno v souladu s vyhláškou MŠMT ČR o středních školách č. 354/1991 Sb. ve znění platných předpisů, která upravuje mimo jiné hodnocení žáků a jejich klasifikaci na střední škole (§3, §6, §8 až §12).

III. Kritéria hodnocení, klasifikační stupně

1. Při klasifikaci žáků je posuzována úroveň osvojení vědomostí, dovedností a návyků, úroveň myšlení žáka, schopnost spojovat teorii s řešením praktických příkladů, úroveň zájmu žáka o výuku a jeho píle.
2. Stupněm výborný (1) je hodnocen žák, který učivu rozumí, samostatně ho věcně správně reprodukuje, aktivně a logicky řeší praktická zadání, dlouhodobě pracuje s pílí. Požadované vědomosti, dovednosti a návyky si žák dobře osvojil. Stupněm chvalitebný (2) je hodnocen žák, který učivu rozumí, ale při zkoušení či řešení praktických zadání se dopouští drobných chyb, vyjadřovací schopnosti ústní či písemné jsou horší. Úkoly řeší aktivně či s částečnou podporou učitele nebo kolektivu. Učivo si žák osvojil, umí ho aplikovat. Stupněm dobrý (3) je hodnocen žák, který učivo chápe částečně nebo mechanicky. Zadání řeší převážně s podporou učitele nebo neúplně. Aktivita, píle nebo příprava na výuku není výrazná. Žák si osvojil základní učivo. Stupněm dostatečný (4) je hodnocen žák, který učivo nechápe, myšlení není tvořivé, základní učivo zvládá mechanicky či s vynaložením píle, ústní nebo písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, výstižnosti a přesnosti. Nedostatky v předepsaném učivu jsou hlubší, opakované či dlouhodobé. Zadání řeší žák pouze s podporou učitele. Osvojení dovedností, vědomostí a návyků není zcela dostatečné. Stupněm nedostatečný (5) je hodnocen žák, který učivo nechápe, nemá ho osvojeno ani mechanicky. Myšlení žáka není samostatné, dopouští se logických chyb, v projevu jsou závažné nedostatky ve správnosti a přesnosti. Žák nespolupracuje, není aktivní a opakovaně je nepřipraven na výuku. Žák nezvládá základní učivo.
3. Výčet výše uvedených znaků charakterizujících jednotlivé stupně je pro klasifikaci výkonu žáka základním vodítkem, nikoliv seznamem všech zohledňovaných faktorů hodnocení.
4. a) Práce žáka je hodnocena průběžně v běžných vyučovacích hodinách. Oprava prací žáků je prováděna učitelem po výuce, výsledky jsou oznámeny v následujících hodinách. b) Závěrečná klasifikace (ve čtvrtletí, v pololetí, na konci studia, v individuálních případech apod.) může probíhat ve speciálních hodinách nebo formou zkoušek stanovených školou (náhradní zkoušení k uzavření klasifikace, závěrečné zkoušky ve 2. pololetí maturitního ročníku apod.) a vyhláškami MŠMT ČR (komisionální a maturitní zkouška).
c) Při závěrečné klasifikaci učitel zohlední dlouhodobý přístup žáka k předmětu, tedy průběžnou pravidelnou přípravu na výuku, plnění úkolů. Dále zohlední aktivitu i chování v hodinách daného předmětu a přihlíží k věkovým a individuálním zvláštnostem žáka.
d) Ve vyučovacích předmětech výchovného charakteru není hodnoceno nadání žáka, nýbrž se při hodnocení zohlední motivace a aktivní přístup žáka k plnění úkolu v rámci jeho osobních možností.

IV. Průběžné hodnocení

1. Vyučující hodnotí známkováním průběžně vědomosti a dovednosti žáka během školní výuky a přípravu na ni. Hodnocení může probíhat formou zkoušení nebo mohou být klasifikovány vlastní práce žáků (testy, referáty, slohové a seminární práce, laboratorní protokoly, dále umělecká díla, herbáře apod.).
2. Vyučující před zahájením práce se žáky (na začátku školního roku, při zadávání samostatného úkolu, laboratorní práce, v případě převodu bodového hodnocení na známky apod.) seznámí žáky s podmínkami a formou svého hodnocení.
3. Učitel oznamuje žákovi všechny známky, které bere při celkové klasifikaci do úvahy. Klasifikaci zdůvodňuje, objasňuje nedostatky ústního či písemného projevu. Při hodnocení zohlední diagnostikované poruchy žáka, pokud jsou doloženy odborným nálezem pedagogicko-psychologické poradny. Při průběžné klasifikaci upřednostní metody, které jsou pro žáka s poruchou vhodné.
4. Žák má právo zeptat se slušnou formou na důvod klasifikace daným stupněm, upozornit na případné přehlédnutí učitele např. při hodnocení písemné práce.
5. Výsledky průběžné klasifikace jsou podkladem pro čtvrtletní či pololetní hodnocení žáka v jednotlivých předmětech.
6. Míra zvládnutí předepsaného učiva je ověřována právě průběžnou klasifikací. Postup do vyššího ročníku je podmíněn zvládnutím základního učiva. Tento požadavek odpovídá hodnocení stupněm dostatečný.

V. Četnost průběžné klasifikace

1. Minimální počet známek, který umožní uzavření klasifikace za pololetí při dané hodinové dotaci, je stanoven takto:

týdenní hodinová dotace předmětu	minimální počet známek
1	3
2	5
4	9
5	11

2. V případě českého jazyka na nižším stupni gymnázia, v případě živých jazyků a matematiky je žádoucí, aby tento počet známek byl ještě vyšší.
3. Pouze v ojedinělých zdůvodněných případech může vyučující uzavřít klasifikaci žáka za pololetí, i když žák nezískal potřebný počet známek (po předchozím zdůvodnění a získání souhlasu nadřízeného pedagogického pracovníka školy).
4. Žák musí získat alespoň dvě známky, aby mohla být klasifikace v kterémkoliv předmětu uzavřena (vyjma uzavírání klasifikace zkouškou komisionální, náhradním zkoušením apod.).
5. Žák cizí národnosti nemusí být v průběhu prvního roku docházky do školy v České republice klasifikován z předmětu Český jazyk a literatura. V tomto případě se uvedený předmět nezapočítává do celkového prospěchu žáka, v rubrice předmětu je zapsáno "nehodnocen(a)", ale celkové hodnocení na zadní straně tiskopisu je vyplněno (Pokyn MŠMT ČR čj. 21836/2000-11 a čj.25806/2001-22).

VI. Zaznamenávání průběžné a celkové klasifikace

Průběžně získané známky jsou zapisovány:
a) do žákovských knížek žáků nižšího stupně gymnázia, učitel dbá, aby žáci předložili žákovské knížky k zápisu (pokud žák nemá žákovskou knížku, zaznamená tuto skutečnost učitel do třídní knihy),
b) do studijních průkazů žáků vyššího studijního cyklu, za zápis odpovídá žák,
- vyučující kontroluje alespoň na konci každého čtvrtletí zapsání všech známek,
- uzavření čtvrtletí a kontrolu ve čtvrtletí stvrdí vyučující svou parafou,
c) do klasifikačních archů učitel zapisuje známky žáků jednou za měsíc, celkovou čtvrtletní a pololetní klasifikaci učitel zapíše nejpozději 2 dny před pedagogickou radou pro dané čtvrtletí,

d) učitel si vede vlastní záznamy o průběžné klasifikaci tak, aby dokázal i zpětně určit, z kterého učiva žák známku získal,
e) vyučující odpovědně zapisuje celkové hodnocení za pololetí do katalogových listů žáků předepsaným způsobem.
Rodiče žáků mají právo a možnost nahlédnout při návštěvě školy do souboru známek svého dítěte v klasifikačním archu. Jejich povinností je kontrola studentských průkazů a žákovských knížek neplnoletých žáků (povinnost vyplývající ze Zákona o rodině).

VII. Zápis o uzavření klasifikace za pololetí

1. Celkové hodnocení za pololetí vyučující zapíše do: - katalogových listů (předepsaným způsoben), - klasifikačních archů (perem do kroužku), - studijních průkazů, žákovských knížek.
2. Pokud učitel oficiálně seznámí žáky s hodnocením za pololetí, zapíše tuto skutečnost v daný den do třídní knihy do sloupce poznámky. Důvodem je dodržení třídenní lhůty, ve které žák nebo jeho zákonný zástupce může požádat o komisionální přezkoušení (bod 5, §9 vyhlášky č. 354/91 Sb.).

VIII. Náhradní zkoušení k uzavření klasifikace za pololetí

1. Žák není vyučujícím klasifikován v obvyklém termínu, pokud: a) nezískal předepsaný počet známek b) jeho absence ve výuce přesáhla v hodinách daného předmětu: - 40 % (u žáků nižšího stupně gymnázia) - 30 % (u žáků 1. - 3. ročníku vyššího stupně gymnázia) - 25 % (u žáků maturitního ročníku).
2. Pokud žák není za pololetí v obvyklém termínu (§9, bod 3, 4 vyhlášky č. 354/91 Sb.) klasifikován, je mu předepsáno náhradní zkoušení pro uzavření klasifikace. Termín je mu sdělen prokazatelným způsobem (výpis z katalogového listu, dopis, zápis do žákovské knížky.). Klasifikace za první pololetí musí být uzavřena nejpozději do termínu klasifikace za 2. pololetí. Pokud žák neuzavře klasifikaci za 1. pololetí v obvyklém termínu, je mu na pololetí vydán "Výpis z katalogového listu", kde je uvedena klasifikace předmětů, které byly uzavřeny a dále termíny náhradního zkoušení pro zbylé předměty. Vysvědčení bude vystaveno až po vykonání posledního náhradního zkoušení za 1. pololetí. Klasifikace za druhé pololetí je uzavírána v posledním týdnu srpna. Pokud se žák ke zkoušení nedostaví do konce klasifikačního období, nebude z předmětu hodnocen. Na vysvědčení bude v rubrice daného předmětu napsáno "nehodnocen(a)". Daný ročník nebude uzavřen a na vysvědčení bude rubrika celkového hodnocení na zadní straně tiskopisu proškrtnuta.
3. Náhradní zkoušení žák vykoná za přítomnosti zkoušejícího (obvykle vyučujícího) a přísedícího učitele (učitelů), kteří o zkoušení učiní zápis. Výsledek náhradního zkoušení je doplněním známek a podkladů, které již vyučující získal v průběhu daného klasifikačního období. Hodnocení náhradního zkoušení a hodnocení za celé klasifikační období stanovuje vyučující učitel.
4. Předmět Tělesná výchova není možno v 2. pololetí uzavřít pouze na základě teoretického zkoušení či seminární práce, protože jeho náplní je převážně fyzická činnost a získání dovedností. Pokud žák není uvolněn z výuky tělesné výchovy a nemůže být pro velkou absenci klasifikován, může být tato skutečnost důvodem k opakování ročníku.
5. Vyučující může pouze výjimečně na pedagogické radě předložit návrh na uzavření klasifikace žáka, který nesplnil podmínky k uzavření klasifikace podle bodu VIII, odstavce 1, písmena b) tohoto řádu, ale vyučující má dostatek podkladů pro klasifikaci. Důvodem udělení výjimky je předem projednaná neúčast ve výuce z důvodu reprezentace, léčebního pobytu, účasti na vrcholových soustředěních sportovců, pobytu v cizině apod.
6. Žákům nebude povoleno vykonání náhradního zkoušení v případech:
a) žák není klasifikován ve 2. pololetí více než ze čtyř předmětů
b) žák nemůže být učitelem klasifikován v určitém předmětu opakovaně z důvodů neplnění povinností po dvě za sebou jdoucí pololetí, resp. potřetí ve čtyřletém cyklu
c) žák nemůže být opakovaně v různých předmětech a v různých klasifikačních obdobích hodnocen v obvyklém termínu.
Výjimky z bodů a), b), c) může povolit ředitel školy (společnosti) ve zdůvodněných případech (např. léčení, důvody předem škole známé).

IX. Uvolnění z výuky

1. Na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce žáka a vyjádření příslušného lékaře může ředitel školy uvolnit žáka z vyučovacího předmětu. Na celý rok lze žáka uvolnit pouze z předmětu výchovného charakteru (§3 vyhlášky č. 354/91 Sb.)
2. Žádosti o uvolnění (osvobození) z tělesné výchovy budou odevzdány učiteli TV:
za I. pololetí do konce měsíce září,
za II. pololetí do 15. února.
Pozdější žádosti budou vyřizovány pouze v mimořádných případech (úraz apod.).
3. Dlouhodobě nemocným žákům a žákům osvobozeným od povinnosti docházet do školy (např. z důvodu těhotenství a mateřství) může umožnit ředitel školy vykonání zkoušek v termínech, které jim stanoví. Tyto zkoušky se konají jako zkoušky komisionální.

X. Komisionální zkouška

1. Komisionální zkoušky upravuje §12 vyhlášky č. 354/91 Sb. Opravná a rozdílová zkouška, dále zkouška při studiu jednotlivých předmětů a zkoušení žáka osvobozeného od povinnosti docházet do školy se konají jako komisionální zkouška.
2. Komisionální zkoušku může konat žák z podnětu ředitele střední školy.
3. Pokud má zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti celkové klasifikace, může písemně požádat ředitele školy do tří dnů od data, kdy se o závěrečném hodnocení dozvěděl o komisionální zkoušku. Pokud je vyučujícím ředitel školy, požádá písemně zletilý žák nebo zákonný zástupce žáka ve lhůtě do tří dnů o komisionální zkoušku Krajský úřad, který stanoví předsedu zkušební komise. Pokud byl již žák v daném klasifikačním období v předmětu komisionálně zkoušen (např. z podnětu ředitele školy), nemůže žádat o opětovné komisionální přezkoušení v tomto předmětu.
4. Rozhodnutí o klasifikaci v předmětu je konečné v případě opravné zkoušky a zkoušky uvedené v bodech 2, 3 tohoto odstavce.

XI. Celkové hodnocení žáka, postup do vyššího ročníku, opakování ročníku

1. Celkové hodnocení žáka na konci 1. a 2. pololetí zahrnuje klasifikaci žáka z povinných i volitelných předmětů a z chování.

2. Chování žáka je hodnoceno stupni:

• velmi dobré (žák dodržuje pravidla slušného chování, drobné chyby se snaží napravit)
• uspokojivé (spojeno s porušováním školního řádu)
• neuspokojivé (vysoká neomluvená absence případně opakované nebo závažné porušování pravidel školního řádu).

3. Celkové hodnocení žáka je vyjádřeno stupni:

• prospěl s vyznamenáním (průměrný prospěch není horší než 1,50, žák není hodnocen horším stupněm než chvalitebný a jeho chování je hodnoceno jako velmi dobré)
• prospěl (žák nemá z žádného předmětu nedostatečnou)
• neprospěl (alespoň v jednom předmětu je žák hodnocen stupněm nedostatečný)

4. Do vyššího ročníku postupuje žák, který má uzavřenou klasifikaci ve všech předmětech, ze kterých není uvolněn, je v těchto předmětech hodnocen alespoň stupněm dostatečný. Celkové hodnocení je "prospěl(a) s vyznamenáním" nebo "prospěl(a)".
5. Žák, který neprospěl na konci 2. pololetí pouze z jednoho předmětu, koná opravnou zkoušku v posledním týdnu srpna. Pokud se žák nedostaví k vykonání opravné zkoušky, je hodnocen v předmětu, z něhož měl konat zkoušku, stupněm nedostatečný. Pouze ze závažných, doložených důvodů mu ředitel školy může povolit na základě písemné žádosti vykonání opravné zkoušky do 15. září (§11 vyhlášky č. 354/91 Sb.). Žákovi, který byl stupněm nedostatečný hodnocen až při náhradním zkoušení v posledním týdnu srpna, může ředitel povolit vykonání opravné zkoušky nejpozději do 15 října. Žák, kterému bylo povoleno konat opravnou zkoušku v září nebo říjnu navštěvuje podmíněně vyšší ročník. Pokud tuto zkoušku nevykoná, ročník opakuje.
6. Žák, který neprospěl na konci 2. pololetí, nebo neuzavřel klasifikaci, nepostupuje do vyššího ročníku Gymnázia Líšeň, s.r.o. Na této škole může opakovat ročník:
a) žák, který plní povinnou školní docházku; žák může ročník opakovat automaticky
b) žák, který splnil povinnou školní docházku a požádal ředitele školy (společnosti) o opakování ročníku; při rozhodnutí o opakování ročníku zohlední ředitel dosavadní přístup žáka ke vzdělávání (absence, dosavadní studijní výsledky, dodržování slušného chování a pravidel školního řádu).

XII. Uzavření 2. pololetí maturitního ročníku

Uzavření klasifikace žáků maturitního ročníku ve 2. pololetí je podmíněno:
1. průběžnou klasifikací jednotlivých předmětů běžným způsobem
2. složením interní závěrečné zkoušky podle níže uvedených pravidel.

Pravidla pro interní závěrečnou zkoušku:
a) Zkoušku (tzv. malou maturitu) skládají v 2. pololetí školního roku žáci posledního ročníku z vybraných maturitních předmětů.
b) Žáci z rozhodnutí školy povinně skládají zkoušku z jednoho až čtyř maturitních předmětů. Jejich počet a skladbu vyhlásí škola nejpozději jeden měsíc před termínem konání. Skladba předepsaných předmětů nemusí být pro všechny žáky stejná, neboť je různá také u maturity.
c) Organizace a obsah zkoušek odpovídají v hlavních rysech maturitní zkoušce, ale nejsou otevřeny pro veřejnost. Předsedou komise je pracovník Gymnázia Líšeň, s.r.o.
d) Pokud je zkoušející komise tříčlenná, jde o komisionální zkoušku z podnětu ředitele střední školy.
e) Při závěrečné klasifikaci jsou zkoušejícími hodnoceny požadované poznatky z nového učiva posledního pololetí, ale i učiva předcházejícího, které bylo opakováno. Pokud žák závěrečnou zkoušku nesloží, je hodnocen z daného předmětu ve 2. pololetí stupněm nedostatečný.

XIII. Závěrečná ustanovení

1. Klasifikační řád byl projednám na pedagogické radě dne 28. 8. 2003 a vstupuje v platnost dne 1. 9. 2003.
2. Tímto dokumentem se ruší platnost dosavadního Klasifikačního řádu ze dne 5. 10. 2001.

V Brně dne 28. 8. 2003

RNDr. Libuše Bartková
ředitel a statutární zástupce Gymnázia Líšeň, s.r.o.